|
|
The Symbolism of Colors as a Speculative-Fiction
Špundová, Veronika ; Bena, Julie (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je existenciální dystopickou výpovědí lidského aktéra. Je objektem, do kterého autorka – tvůrce – uživatel – aktér promítá svoje kritické vidění globalizovaného, a přece velmi lokálního světa zmítaného hned několika krizemi zároveň, v němž touží po vymanění se z antropocentrismu nebo po jeho redefinování tak, aby více respektoval širokou paletu ostatních aktérů, na kterých jsme do značné míry závislí. Pokouší se o uchopení reality z nějaké nové perspektivy, i kdyby taková perspektiva měla být pouhou imaginací, spekulativní fikcí, i kdyby se musela vychýlit z obvyklých směrů poznání a konání někam do neznáma, třeba do magického iracionálna. Formálně je předmětem bakalářské práce DIY stan ušitý z upcyklovaných textilních materiálů a vyšívaný ornamenty, symboly a organickými kresebnými výjevy, které mezi sebou utváří různorodé vztahy a narativy. Uvnitř této „outdoor svatyně“ se nachází objekt – totem stojící na stativu, na němž spočívá smartphone, který prostřednictvím aplikace přehrává tři videa zobrazující lidského aktéra v různých zvláštních surreálných situacích.
|
|
|
Všechno bude v pořádku
Tejml, Ladislav ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Diplomovou prací navazuji na neuzavřený cyklus EGBA, který jsem započal koncem října roku 2016. Název EGBA je vyústěním z dobové nejistoty, úzkosti a ztráty důvěry v člověka, jako zdravě uvažujícího jedince. Projekt EGBA vnímám jako bonbón s náplní, jehož obsah je složen z navzájem se ovlivňujících chutí. Přestože je na pamlsek výborná reklama, skvělý obal i sám skvostně vypadá, samotný bonbón je nepoživatelný. První z namíchaných chutí je mnou poupravený termín postapokapitalismus, jako stále přetrvávající systém kapitalismu, který přes všechny možné peripetie ne a ne překonat. Přesto, že je patrné stále větší propojení vlivných podnikatelů se státním aparátem do nerozpletitelné pavučiny vazeb a vztahů spojené s prohlubující se finanční nerovností mezi lidmi, velkým zadlužováním zemí, zhoršujícím se životním prostředí, atd. Druhou chutí je temporalita, ve které je pro mě primární zrychlení jako údajný nástroj pokroku. Zrychlování je dlouhodobý proces, který přichází s moderní dobou v důsledku industriální revoluce. Dnešní doba nám však přináší freneticky roztříštěnou skutečnost, ve které se snažíme vmáčknout co nejvíce úkonů či výkonů do čím dál kratších časových intervalů. Rychlost se stala znamením úspěchu a tak není divu, že mnozí z nás končí na piluli naděje, jelikož je jasné, že náš biorytmus se nedá napínat do nekonečna. Současná, zrychlená společnost se dá přirovnat k bažině. Čím rychleji roztáčí své soukolí, tím rychleji se potápí v tekuté době. Třetí chutí je posthumanismus, ke kterému jsme dospěli neustálým zjednodušováním a redukováním problémů, které před nás klade příroda. Toto ulehčování nás dovedlo až k vytvoření stroje, který je v tomto redukování tak účinný, že zároveň vytváří vlastní problémy. Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové technologické vymoženosti, které jsou stále „sofistikovanější, užitečnější a chytřejší“. Nenápadné vytrácení lidské přirozenosti se postupně transformuje do podoby Théseovy lodi. Čtvrtou chutí je antropocén. Téma antropocénu oběhlo většinu zpravodajských kanálů. Ano, je to vážné a nepopiratelné, i když v mnohých konspiračních teoriích to zcela popiratelné je např. modrá, nikoli zelená paleta, Donaldovo trampoty, atd. Zkrátka dlouhodobá partie šachu, člověk versus příroda se zdá být výhodnější pro černé. Poslední přísadou je pojivo jménem internet, jako slina tekoucí přes všechny zmíněné chutě. Všechny zmiňované esence bonbónu jsou pro mě frustrující a nejlepším řešením se mi v předešlých pracích zdálo téma apokalypsy. Dystopické smýšlení však dlouho nevydrží a mě opět začaly přepadat návaly naděje, že by vše mohlo ještě nějak pozitivně dopadnout. Takže pokud přijdu někam, kde uvidím misku s bonbóny, nebudu váhat a okusím. Většinou se jedná o místa, kde je nutno vyčkat, vydržet, případně něco koupit a tak si budu s dostatkem času a klidu vychutnávat chutě bonbónů a čekat na duhu.
|
|
|
Atributy tělesnosti
Lukešová, Eva ; Bartlová, Milena (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Má diplomová práce s názvem Atributy tělesnosti je pokračováním mého promýšlení tématu identity. Nyní k identitě přistupuji jako ke kategorii, nikoli jako k identitě, která náleží konkrétnímu člověku. Pokládám si otázku, jak se identita formuje v postmoderním, globalizovaném světě a jak se k ní vztahuje tělesnost. Má odpověď se zakládá na realitě, kterou znám, na současném stavu společnosti. Nicméně záměrem mého díla je především vyjádřit mou představu, která je spíše utopickým scénářem, než čímkoli jiným.
|
|
|
Syntetická těla
Veselá, Lenka ; Kolářová,, Kateřina (oponent) ; Klodová, Lenka (oponent) ; Fajnor, Richard (vedoucí práce)
V disertační práci ukotvené figurou syntetických těl reflektuji skutečnost, že nejsme uzavřenými, od ostatního světa oddělenými subjekty, ale živými soubory formovanými s přispěním prostředí, jež nás obklopují a prorůstají a do nichž zpětně prosakujeme. Se zaměřením na syntetické chemické látky průmyslového původu, jež se v éře označované jako antropocén staly na Zemi všudypřítomnými, zkoumám dalekosáhlé důsledky toho, co znamená být syntetickým tělem ve světě prodchnutém a poznamenaném technologickým působením člověka. Prostřednictvím kolektivního publikačního a výstavního projektu Synthetic Becoming a individuálně rozvíjené intervence, jež lokalizuje působení antropogenního chemického znečištění v našem smutku, podrážděnosti, úzkostech, roztěkanosti či pocitech marnosti a beznaděje, hledám, jak se naučit dobře žít v kontextu industriální modernitou zapříčiněných změn. Jak se vyrovnat s radikální otevřeností a propustností našeho těla, a takto i jeho zraněností a zranitelností? Jak nahlédnout, kým se s průmyslovými chemikáliemi stáváme, a přijmout součást našeho já spoluutvářenou průmyslovým způsobem výroby, distribuce a spotřeby? Jak odolávat, přežít a pokračovat dál — společně s průmyslovými chemickými látkami i jim navzdory?
|
|
|
Digital Discourse Analysis of Posthumanism in Open Access Academia
Sen, Shivam ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Sedláček, Jakub (oponent)
Digital Discourse Analysis of Posthumanism in Open Access Academia Abstract In light of Human actions leading to an earth wide ecological breakdown it is importance to reflect upon the construction of the notion of 'Human' and how people's ideas of 'their being' is evolving and changing. At the same time, there has been a recent emergence of the term 'Posthuman' in academic literature. In a very general form, the term is implying something that is after 'human'. However, due to its newness it is yet ambiguous. Thus, this paper conducts a digital discourse analysis to identify the different senses of the term as used in open access academia, investigates the other important objects in the discursive sphere and describe the power configuration in the discursive sphere. Findings suggests three major senses of the term, (1) 'Posthuman processes'. (2) 'Posthuman beings' and (3) 'Posthuman perspectives'. Salience of 'novel socio- technical processes', 'human enhancement technologies' and 'new perspectives of beings' is found in the discursive sphere. Further, influential or powerful authors and ideas in the sphere are also identified.
|
|
|
Bohové futuristického věku: Koexistence člověka a umělé inteligence ve světle posthumanistických konceptů americké science-fiction literatury 20. století.
PODLAHA, Roman
Tato diplomová práce se převážně zabývá posthumanistickými filosofickými koncepty, které jsou přítomny v americké literatuře science-fiction 20. století. Vybrané texty jsou ty, ve kterých hlavní roli hraje aspekt umělé inteligence. Díky rozboru a srovnání vybraných děl může čtenář snadno pocítit, jak doposud neměnný koncept humanistického člověka je hluboce přetvářen všudypřítomným užíváním vyspělé technologie, potažmo umělé inteligence. Úvod práce je hlavně věnovaný explanaci základních termínů a definic soudobého filosofického trendu posthumanismu. Zbytek práce se věnuje hledání konceptu "postčlověka" v nejznámějších dílech amerického science-fiction (Isaac Asimov, Philip K. Dick, William Gibson, Richard Powers a další).
|
|
|
Sexuální robotika: humanizace, genderizace a sexualizace sexbotů
Nováková, Petra ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu tendencí k humanizaci moderních technologií, tj. procesu přisuzování lidských charakteristik, vlastností a funkcí strojům navzdory skutečnosti, že stroje jsou anorganického původu, tedy vytvořené uměle člověkem a ze své podstaty bezpohlavní. V případě sexuálních technologií a obzvláště na poli sexuální robotiky pak dochází nejen k genderizaci, ale také k sexualizaci humanoidně vyhlížejících strojů, tzv. sexuálních robotů či sexbotů, jejichž výsledný design reflektuje binární chápání pohlaví a genderové stereotypy s tím spojené. Tento proces polidšťování je analyzován v kontextu současné populární kultury a post-humanistických teorií zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem s přihlédnutím k binárnímu chápání pohlaví a kategorií maskulinity a feminity. Populární kultura je tedy důležitým aspektem nejen v procesu vývoje sexbotů, ale také z hlediska jejich přijetí uživateli. Pozornost je věnována možným pozitivním a negativním důsledkům používání sexbotů na uživatele v kontextu schopnosti člověka vytvářet si emoční vazby k technologickým artefaktům. Klíčová slova Technologie, robot, sex, umělá inteligence, sexbot, sexuální panna, populární kultura, gender, genderový stereotyp, pornografie, posthumanismus
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
|
The Symbolism of Colors as a Speculative-Fiction
Špundová, Veronika ; Bena, Julie (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je existenciální dystopickou výpovědí lidského aktéra. Je objektem, do kterého autorka – tvůrce – uživatel – aktér promítá svoje kritické vidění globalizovaného, a přece velmi lokálního světa zmítaného hned několika krizemi zároveň, v němž touží po vymanění se z antropocentrismu nebo po jeho redefinování tak, aby více respektoval širokou paletu ostatních aktérů, na kterých jsme do značné míry závislí. Pokouší se o uchopení reality z nějaké nové perspektivy, i kdyby taková perspektiva měla být pouhou imaginací, spekulativní fikcí, i kdyby se musela vychýlit z obvyklých směrů poznání a konání někam do neznáma, třeba do magického iracionálna. Formálně je předmětem bakalářské práce DIY stan ušitý z upcyklovaných textilních materiálů a vyšívaný ornamenty, symboly a organickými kresebnými výjevy, které mezi sebou utváří různorodé vztahy a narativy. Uvnitř této „outdoor svatyně“ se nachází objekt – totem stojící na stativu, na němž spočívá smartphone, který prostřednictvím aplikace přehrává tři videa zobrazující lidského aktéra v různých zvláštních surreálných situacích.
|
host ::
RSS.